Náhodná krása Jako když se podíváte vzhůru na noční oblohu a její nádhera vás uchvátí a vezme vám řeč. Přesně tak se cítíme, když vidíme vázy od Veroniky Švábeníkové. Její přístup k tvorbě je skutečně unikátní. Veronika vezme tradiční materiál a zpracuje ho způsobem, který rozhodně nemůžeme a ani nehodláme označit za obvyklý. Často také
Read moreClay is an excellent medium that marries hands-on sculpture with colour and painting. Learn how these beautiful marble-patterned vases are born under the steady hands of Veronika as we visit her Prague-based studio.
Tak nad tím jsem nikdy nepřemýšlela. Vlastně nevím, jestli bych autobiografii někdy vytvořila nebo chtěla vytvořit. Jednak by to bylo asi dost nudné čtení ale hlavně jsem poměrně dost velký introvert, který nerad sdílí osobní věci s širším okolím. Nejraději bych byl kdyby za mě mluvila moje práce.
Neděli mám spojenou s odpočinkem a časem stráveným s rodinou. Většinou uvařím a upeču něco slavnostnějšího a pak vyrážíme do přírody, nebo někam na výlet. Takový klidný pohodový den, kdy se nic nemusí. Ideální je zakončit ho dobrou kávou a skvělou knihou :)
V poslední době mám pocit že se na mě inspirace valí, vidím nové možnosti úplně všude kl... Read more
V poslední době mám pocit že se na mě inspirace valí, vidím nové možnosti úplně všude klem sebe. Naposledy jsme třeba zavítali na výstavu drůbeže, což byl sám o sobě zajímavý zážitek, protože se tam objevilo několik set druhů slepic a dalšího ptactva s neskutečně zajímavým zbarvením, vzory a strukturami na peří. Všechny ty přírodou vytvořené skladby jednotlivých pírek ve mě zanechaly hluboký dojem a od té doby musím stále přemýšlet kde je využít. Tak uvidíme, co z toho vznikne.
Hudbu téměř neposlouchám, pokud mám na uších sluchátka hraje mi v nich buď nějaký podcast nebo audiokniha, Co se týče knih, tam je to zcela odlišné, čtu téměř cokoliv co mi přijde pod ruku. Oblíbených autorů mám nespočet a knih ke kterým se vracím také. Poslední kniha která mě zaujala a donutila přemýšlet byla Znamenitá mrtvola. při jejím čtení mi běhal mráz po zádech a závěr mě vedl k zamyšlení se nad tím, kam až nás mohou okolnosti zahnat a co všechno jsme ochotni v těchto chvílích obětovat.
Jak už jsem psala výše, hudbu téměř neposlouchám, ale kdybych si pro tuhle příležitost měla vybrat nahrávku, byla by to nahrávka zvuků lesa. Při zvucích přírody se dokáži uklidnit a odpočívat ale také se koncentrovat a tvořit.
Emoce která se mi vybaví při zamýšlením se nad svojí tvorbou je určitě očekávání. Pro mě je to nekončící cesta, která nabízí stále nové odbočky a směry a já jsem jako na trní co nového mě čeká.
Oblíbených míst mám hodně, jedním z nich je doubravský les s povodím moravy nedaleko kterého jsem vyrůstala a kam se vždycky ráda vracím. A obecně miluji vodu a řeky. Proto v Praze, kde dnes už trvale žiji a která se stala mým milovaným domovem mám nejraději místa podél Vltavy. Nábřeží, náplavky a její břehy mají tolik podob, že mě hrozně baví je objevovat. Z podniků které v poslední době patří mezi mé oblíbené je kavárna u nás na Palmovce Alf & Bet, kde mají nejen výbornou kávu, ale i kváskové domácí chleby a další pečivo. Palmovka je čtvrtí kde mám i svůj ateliér a která byla láskou na první pohled. Ocitla jsem se tu vlastně náhodou od té doby vím že bych zde chtěla zůstat. Hrozně mě baví, jak se čtvrť, které bylo ještě před nedávnem lepší se vyhnout probouzí.
Miluju cestování, ať už po česku nebo v zahraničí. Volný čas vlastně trávíme s manželem hlavně na výletech. Cestujeme za zážitky, dobrým jídlem nebo kulturou. V době kovidu, kdy bylo cestování omezené, jsme vyrazili pěšky z Palmovky podél Vltavy a snažili se dojít co nejdále. Stal se z toho takový dlouhodobý projekt, ve kterém pokračujeme a naším cílem je dojít podél vodního toku Labe až do Hamburku. Vždy absolvujeme úsek, který si doma vyznačíme a příště navážeme v místě kde jsme skončili.
Pro nejlepší výsledek, ujistěte se, že jste si vybrali svou polohu ze seznamu níže
